Provoz KOVOSTEELU očima vedoucího šrotiště 30.05.2017

ČLÁNEK Z NĚMECKÉHO ČASOPISU – RECYCLING AKTIV

 

Česká společnost Kovosteel Recycling, člen skupiny REC Group, se zabývá zpracováním kovového odpadu, barevných kovů, papíru, textilu, nebezpečných a ostatních odpadů. Šrotiště o rozloze zhruba 12 hektarů je vybaveno nejmodernější technikou.

Od roku 2002 nakoupila firma Kovosteel již 12 různých zařízení na zpracování šrotu z produkce české akciové společnosti ŽĎAS. V současné době provozuje dva paketovací lisy CPB 100 (v provozu od roku 2014), nůžky 730/190 – E (v provozu od roku 2015), nůžky CNS 400 K-E (v provozu od roku 2016) a nůžky CNS 320 KK (v provozu od roku 2003). Posledně jmenované jsou speciálně konstruované na zpracování tyčového materiálu. Všechna tato zařízení pocházejí od výrobce ŽĎAS, a.s. a jsou poháněna elektrickou energií.

 

 

Na praktické zkušenosti z provozu jsme se zeptali vedoucího šrotiště Ing. Josefa Drobila.

Z jakého důvodu jste se rozhodli pro nákup elektricky poháněných strojů?

Na výhradní používání elektricky napájených zařízení jsme přešli především z důvodů ekonomiky provozu. Máme tak nyní jednak nižší náklady na pohonné médium, jednak také nižší náklady na servis, protože nám odpadá řada vícenákladů, které jsou nezbytné u zařízení s dieselovým pohonem – jedná se například o výměnu filtrů, výměnu oleje v motoru a v dlouhodobém horizontu opravy čerpadel, vstřikování a tak dále.

Prováděli jste si nějakou konkrétní kalkulaci s porovnáním nákladů a vyčíslením úspor při provozu zařízení s dieselovým a elektrickým pohonem?

Porovnání nákladů jsme si samozřejmě prováděli, je ale poměrně velký rozdíl v tom, jaký materiál je na nůžkách zpracováván – obecně však lze říci, že podle typu vstupní suroviny se pohybujeme v rozmezí úspor za náklady na provoz stroje přibližně od 25 do 35 procent ve prospěch zařízení s elektropohonem oproti dieselovému pohonu.

Vyrábíte si elektrickou energii i sami nebo ji nakupujete od distributora?

Jednak máme vlastní trafostanici a bereme elektřinu i ze sítě. Jsme ale také částečně soběstační, protože střechy svých budov máme osazeny solárními panely. Zde záleží samozřejmě také na ročním období a aktuálním počasí. Výkon solárních panelů samozřejmě nestačí na pokrytí spotřeby celého provozu, ale představují pro nás vhodný doplňkový zdroj energie a zcela jistě je to pro nás přínosné.

Nechybí Vám mobilita, kterou umožňují zařízení s dieselovým pohonem?

Nůžky CNS 400 K-E mobilní jsou (pohybují se po šrotišti na železničním vagóně), nicméně přeprava větších nůžek a lisů už by z našeho pohledu nebyla efektivní, jak z pohledu finančních vícenákladů, tak z důvodů časových ztrát.

Jaký typ materiálu na jednotlivých zařízeních aktuálně zpracováváte?

Na nůžkách CNS 400 KE zpracováváme směsný šrot, na velkých nůžkách CNS 730/190 – E pak především těžký šrot a v poslední době stále častěji materiál kupolového rozměru. Na paketovacích lisech se následně paketuje přibližně 500 až 550 tun balíků šrotu měsíčně, převážně se jedná o lisovaný plech.

Jaké množství šrotu celkem zpracujete na strojích vyrobených firmou ŽĎAS?

V průměru měsíčně expedujeme zhruba 5000 tun materiálu. Jak už jsem uvedl, z toho je zhruba 500 až 550 tun paketů, zbytek je pak ve formě postříhaného lehkého nebo těžkého šrotu. Přibližně 1000 tun z toho představuje šrot postříhaný na nůžkách CNS 400 K-E, zbytek pak těžký a kupolový šrot zpracovaný nůžkami CNS 730/190 – E.

Jakým způsobem obsluhujete paketovací lisy?

Pro obsluhu paketovacích lisů CPB 100 využíváme stacionární hydraulickou ruku, která je spolu se dvěma paketovacími lisy umístěna do trojúhelníku a obsluha hydraulické ruky průběžně střídavě zaváží šrot do komor obou lisů. Tento způsob je pro nás výrazně ekonomičtější.

Jak jste se stávajícím zařízením z produkce firmy ŽĎAS spokojeni?

Zařízení nám plně vyhovuje. Již při zahájení jednání o nákupu paketovacích lisů CPB 100 jsme si sami přesně specifikovali své požadavky a firma ŽĎAS nám vyšla vstříc a lisy nám doslova „ušila na míru“. Navrhli jsme si například drážkovanou komoru a silnější elektromotory, čímž jsme zrychlili chod stroje. Standardní cyklus trval standardně zhruba 90 sec., díky silnějším elektromotorům jsme se dostali na méně než minutu, což hraje dost podstatnou roli ve zvýšení produktivity. Kromě toho byla například zdvojena funkce, kdy se při návratu dolisu již zároveň otvírá víko komory, a podobně.

Spolupracujete stále ještě s firmou ŽĎAS v oblasti servisu zařízení?

Ano, s firmou ŽĎAS jsme stále v kontaktu, ať už jde o nákup náhradních dílů nebo částečně i poskytování servisních služeb. Řadu úkonů už si ale dokážeme udělat i sami, protože za dlouhou dobu, kdy zařízení od firmy ŽĎAS nakupujeme a používáme, už je docela dobře známe. Většinou už si tedy pouze u výrobce ŽĎAS objednáme náhradní díly, jednodušší opravy si už ale provádíme sami.